Potápěčské kursy si kladou náročné požadavky na své adepty

Teoretická průprava probíhá většinou na počítači interaktivní formou výuky s mnoha videosekvencemi, které poslouží jako názorná ukázka. Provádí se v zavedených učebnách a většinou jde o několik tematicky zaměřených celků po 3 hodinových blocích. Praktická cvičení pak probíhají v bazénech nebo v prostředí tzv. kontrolované vody, kde je minimální riziko úrazu a poškození zdraví. Kvalitní potápěčský kurs poznáte i podle toho, že se instruktor věnuje skupině zájemců maximálně v počtu 4 osob.

krásný útes

Každý začátečník by měl

  • nabýt jistoty, že výcvik zvládne po stránce zdravotní způsobilosti. Měl by tomu odpovídat nejen jeho zdravotní stav, ale i fyzická zdatnost. Pod vodou se lidé pohybují v naprosto odlišném prostředí, které někoho může uvádět do stavu klaustrofobie nebo paniky, řada lidí po absolvování cvičného ponoru následný kurs vzdá.
  • absolvovat pravidelné lékařské prohlídky. Každá závažnější nebo delší nemoc ovlivňuje způsobilost k potápění a to by měl také vždy lékař posoudit.
  • vlastnit potápěčský průkaz a v něm deklarovat potvrzení o způsobilosti k potápění po zdravotní stránce, které potvrdí opět lékař.
  • dbát pokynů zkušených kolegů, pro začátečníky zejména platí zákaz potápění bez možnosti přímého výstupu k hladině, např. v jeskyni, pod ledovým krunýřem, uvnitř trupu vraku lodi, vraku letadel apod.
  • potápět se jen do hloubek 15 metrů a nad tyto hloubky jen se zkušeným kolegou, přičemž se musí dbát na tzv. hloubkové a časové limity, které určí zkušený potápěč.

stará helma

Po absolvování kurzu potápění plzeň se z vás stane potápěč. To však neznamená, že máte dostatek zkušeností k tomu, vydat se na volné moře bez doprovodu zkušenějšího kolegy. Většina Čechů, které zláká potápěčský kurs, se chce věnovat sportovnímu potápění, nejčastěji v přímořských oblastech Chorvatska, Itálie, Francie a Španělska. Jen zlomek lidí se bude potápět ve sladkovodních jezerech a přehradách, nebo se hodlá věnovat profesionální činnosti.

světlo ve vodě

Každý, kdo se do mořských hlubin vydá sám, velice riskuje. Nebezpečím pro potápěče nejsou jen vodní živočichové, např. murény nebo žraloci, jde o silné spodní proudy, které často oběť zanesou do značné vzdálenosti od pobřeží do hlubin na volné moře. S potížemi se mohou setkat i zkušení borci, stává se, že ztratí orientaci, neví, v jaké se nachází hloubce, zpanikaří a vůbec netuší, kde je v tu chvíli hladina. Když se s takovým proudem setkáte, jen stěží z něj vyplavete a zpravidla jedinou pomocí je vystřelení kompresní bójky, která je s potápěčem spojena ocelovým lankem. Bóje se pak pro záchranáře stává jediným záchytným bodem. Že není radno spodní proudy podceňovat, prokazují desítky utonulých lidí, někteří z nich dokonce pocházeli z České republiky.